Kostel Židlochovice

Věž i střechu nového kostela poničila v polovině 19. století vichřice. Barokní, pro Hildebrandtovy stavby typická, cibulovitá věžní báň, byla necitlivě nahrazena jehlanem se seříznutými hranami a střecha kostela byla zvýšena natolik, že částečně (na východní straně úplně) překryla věžní okna. To vše pozměnilo původní charakter kostela, který teď na první pohled nepůsobí barokně.

Také interiér není ve srovnání s jinými barokními kostely nijak bohatý. Mezi vzácné památky, jež jsou součástí kostela, řadíme gotickou plastiku Panny Marie z roku 1500, nazývanou také židlochovická madona (její originál je uložen v Moravském muzeu v Brně). Autorem obrazů na bočních oltářích je Georg Metzger. Úpravu zaoltáří navrhl a zhotovil brněnský řezbář Jaroslav Vaněk v 60. letech 20. století.

Židlochovický kostel Povýšení svatého Kříže se nachází na vyvýšenině při úpatí kopce Výhon na Komenského ulici. Vede k němu schodiště lemované sochami svatých - Floriána, Leonarda, Mikuláše, Urbana a Jana Nepomuckého, který je zde dokonce dvakrát. Autorem soch z roku 1746 je Johann Stern, rodák ze Štýrského Hradce. V Židlochovicích vlastnil dům č. 106 na Masarykově ulici. Celé schodiště je ale mnohem mladší, bylo vybudováno v roce 1949.

Jednolodní kostel byl postaven v letech 1724 - 1730 stavitelem Ludwigem Sebastianem Kaltnerem podle plánů dvorního vídeňského architekta Johanna Lukase Hildebrandta. Není náhoda, že byl osloven právě tento uznávaný architekt vrcholného baroka. Židlochovické panství tehdy vlastnil vlivný hrabě Philipp Ludwig Wenzel Sinzendorf. Tento diplomat ve službách rakouského císaře Karla VI. věnoval mnoho prostředků na zvelebení svého nového panství (koupil ho roku 1690 od Valdštejnů) a s architektem Hildebrandtem se pravděpodobně osobně znal. Ten totiž stavěl také trakt vídeňského říšského kancléřství, které od roku 1705 Sinzendorf vedl.Hlavním důvodem stavby nového kostela, jehož základní kámen položil roku 1717 sám hrabě Sinzendorf, bylo přílišné poničení kostela starého. Ten vzal definitivně za své roku 1830, kdy se propadla klenba. Není divu, byl už poškozen nejméně třemi požáry. Z kostela tak zbyla pouze zvonice s gotickými základy a barokními úpravami, která svému účelu slouží dodnes.

Zámecká kaple sv. Kříže

Zámecká kaple sv. Kříže je součástí zámku. V plovině 18. století ji nechal opravit Leopold z Ditrichštejna. Na bočních stěnách jsou dva obrazy: Panna Maria Svatotomská a sv. František Xaverský. Na pravé straně je socha sv. sochu sv. Kateřiny z kararského mramoru.

Zvonice na starém hřbitově

V blízkosti kostela severním směrem se nachází samostatná zvonice. Arkádovitá předsíň s lomenými oblouky je zbytkem původního gotického kostela vysvěceného v roce 1448. Kolem původního kostela byl hřbitov. Kostel byl zřejmě poškozen v husitských válkách, později byl poškozen požárem a podlehl zkáze. Jedenáct náhrobních kamenů ze starého hřbitova je nyní přesunuto na hřbitov v Komenského ulici. Ve zvonici jsou umístěny tři zvony. Dva z těchto zvonů byly slavnostně zavěšeny v roce 1997 a pochází ze zvonařské dílny Josefa Tkadlece z Halenkova.